Expozice Historie Potštátska (Potštát)

O muzeu

Expozice je otevřena od dubna 2014 a sídlí v renesančním zámku (č. p. 1), který byl postaven na začátku 17. století.

Expozice prezentuje bohatou a zajímavou historii Potštátska - nejen města Potštátu, ale celého okolí, včetně místních částí a zaniklých obcí na území vojenského výcvikového prostoru Libavá. Jejím předmětem je historický příběh Potštátu od dob hrabat Walderode, kteří měli pro Potštátsko velký význam, přes klíčové období 2. světové války, odsunu a dosídlování Sudet, období mezi roky 1948 a 1989 až po konec 20. století. Hlavní zaměření a poselství (téma) expozice účastníci komunitního plánování zformulovali takto:

Potštát je historická perla uprostřed věnce zelené přírody, který se po válce stal „pahýlem“, ale postupně znovu ožívá jako domov nové generace.

Expozice je postavena na výstavě dobových fotografií a předmětů, vztahujících se k jednotlivým etapám. Zajímavým prvkem může být krátká „reportáž o historii“, za použití dobových fotografií, vyprávění a dochovaných textů Dr. Kršky.

Expozice je rozdělena do tří částí, které rozvíjí hlavní téma.

I. ČÁST – „POTŠTÁT JE HISTORICKÁ PERLA UPROSTŘED VĚNCE ZELENĚ“:

Prezentace především o období dávné historie, období rodu Walderode, paní hraběnky Defours Walderode, památek a okolní přírody.

II. ČÁST „ZLOM, ANEB POTŠTÁT JAKO „PAHÝL“:

Válka, odsun německého obyvatelstva, příchod nového obyvatelstva, zřízení Vojenského újezdu (1946), uzavření města od severu a likvidace přilehlých obcí s téměř 2600 obyvateli, kteří spádově náleželi k Potštátu, docházeli do města na trhy a podporovali tak místní hospodářství, život a rozvoj města. To vše mělo za následek úpadek města, zdržení vývoje a jeho stagnaci. Období 2. světové války a odsun Němců jako bolestný konec jedné etapy historie Potštátska a začátek další. Prezentace složité mozaiky lidských osudů, osobních příběhů a vzpomínek pamětníků – velmi citlivé téma.

III. ČÁST „PROBOUZENÍ NAVZDORY OSUDU“:

Ožívání města, postupné osidlování, zvýšila se zaměstnanost. Rok 1968, příchod Rusů na Libavou, „zakonzervování“ Potštátu, měl se stát městem pro ruské důstojníky. Zakládání zemědělských družstev, příchod lidí zvyklých hospodařit i těch, kteří to neuměli. Vznik Vojenských lesů a statků (spojením Státního statku a lesů), podniku, který postupně zaměstnávali na 220 lidí. Toto byl místní hlavní zaměstnavatel, ale hospodařil s tzv. plánovanou ztrátou.