Polom

Základní údaje o obci

Popis: Polom ležící v okrese Přerov má 289 obyvatel a jeho katastrální území má rozlohu 824 ha. Původní název obce Polomy - ukazuje na velmi starou osadu slovanského původu a je odvozena od pískovcových lomů v této lokalitě. Polom, kterou údajně založil mnich Jurik, je zmiňována mezi osadami na území, které v roce 1201 markrabě Vladislav odňal rajhradskému klášteru a daroval hradišťským premonstrátům.

S historií obce je spjata historie dědičného fojtství. Dědičný fojt byl správcem obce - rychtářem a ve středověku chránil tzv. Jantarovou cestu, na níž Polom ležela před loupežnými přepady.K fojtství patřil zájezdní hostinec, který byl důležitým střediskem, kde se soustředil dopravní ruch z Valašska a Kravařska. Sedláky živilo převážně formanství, k zemědělství přešli až později.

Před třicetiletou válkou byla Polom výhradně česká, brutální nájezdy švédských vojsk, jejichž přítomnost dokládají nálezy podkov a švédských zbraní na okolních polích, byla zpustošena a téměř vylidněna. Po vestfálském míru byla osídlena němci.

Starým rodem tu byli kromě Klezelů Váňovi, kterým patří od roku 1648 mlýn. S rodinou mlynáře Váni byl příbuzný rod Rablů, který dědil fojtství a když roku 1898 vymírá, během asi dvanácti let se vystřídali čtyři majitelé, z toho dva Češi. V roce 1910 přechází fojtství kopí do rukou rodiny Rieglovy, v jejíchž rukou bylo ještě v roce 1935. Pro tento český rod nebylo lehké žít v Polomi, protože vztahy s Němci zde byly vždy velmi napjaté.

Německá škola, která byla v Polomi založena v roce 1787, byla až do roku 1893 jednotřídní, pak byla rozšířena přístavbou na dvojtřídku.

Počátkem 20. století byl v Polomi jen jeden český spolek
- Odbor Národní jednoty (založen 1922) Němci měli v té době čtyři spolky - Deutcher Kulturverband (1897), místní Hospodářský spolek (1910), Spolek dobrovolných hasičů (1922), a Spolek Němců (1885).

Od roku 1922 je v obci také česká menšinová škola, kam chodilo dvacet dětí. V roce 1930 byli v Polomi tři hostince, čtyři obchody, dva řezníci, tři obuvníci, kovář, dva stoláři, dva tesaři, kolář, zámečník, mlýn, dvacetčtyři živností, cihelna rodiny Rablů, výroba cementového zboží pana Franka a mlékárna s výrobou sýrů Švýcara J. Kellara.

V roce 1945 ustupující německá armáda načas ochomila dopravu, když vyhodila tři mosty na železnici a jeden silniční. Výbuchem utrpěly i domy v blízkosti mostů. Obec byla osvobozena 7.května 1945. V témže roce ukrajinští zajatci vypálili cihelnu. Většina historických dokumentů z období do roku 1945 zmizela s odstupem německého obyvateltstva po skončení II.světové války.V roce 1946 byl ve třech etapách proveden odsun němců a do obce na výzvu české vlády přicházejí čeští osídlenci. I přesto zde významně poklesl počet obyvatel. Zatímco před druhou světovou válkou bylo v obci 100 domů, kde žilo 718 lidí, z toho 168 Čechů (ze zemědělských starousedlíků zde byly dvě české rodiny - rodina Petřkovských a Pastrňákova) a 545 Němců, v roce 1950 zde žilo už jen 553 lidí. Pokles pokračoval i v pozdějších letech, v roce 1970 tu bydlelo 431 lidí a v roce 1991 306 obyvatel.

Ještě po válce tu bylo mnoho živností - panelárna, řezník, zámečník, švec, krejčovství, mlýn, výroba sýrů Laktos, dva obchody, dvě dospody, mlékárna a obecní prádelna. Národní správu nad cihelnou převzal Mojmír Prášil, který ji opravil a zprovoznil. V roce 1947 bylo zavedeno veřejné osvětlení a Kellarova mlékárna, která byla v letech 1945 až 1946 v národní správě, se stala výrobnou sýrů Laktos. V roce 1948 byla znárodněna cihelna.

Národní škola v Polomi byla otevřena v roce 1945, do roku 1946, kdy byla zřízena druhá třída, byla jednotřídní. Mateřská škola zahájila provoz v roce 1945, jesle v roce 1952. V roce 1957 se škola rozšířila o třetí třídu, ale rok poté vyhořela a do roku 1961, než se znovu začala učit v opravených učebnách trojtřídky, probíhala výuka v nouzových prostorách JZD. V roce 1952 byl zprovozněn místní rozhlas a v sále hostince se otevřelo kino.V roce 1949 založilo jedenách členů JZD, jehož majetkem se v roce 1950 stává výrobna sýrů Laktos a je v ní umístěna výkrmna vepřů a skladiště zemědělských plodin. v roce 1952 začal Místní národní výbor budovat rybníky. O tři roky později byl v Polomi založen Státní statek - rybářská farma Polom. Ten převzal polnosti bez hospodáře a přikročil k dokončení rybníků, které byly poprvé napuštěny v roce 1956. Koncem roku 1956 je jedna třetina půdy v JZD, třetia ve státním statku - rybářská farma a třetina patří soukromým zemědělcům JZD hospodařilo na 350 hektarech zemědělské půdy, mělo 79 členů a neprospívalo. Proto byla v roce 1961 jeho činnost ukončena a zemědělskou půdu převzaly státní statky.

V červenci 1957 zasáhla obec katastrofální povodeň a proto se začalo s regulací přítoků a stavbou propustě na Luze. V roce 1961 v obci funguje Cihelna a Prefa, která vyráběla tvárnice a dlaždice. Cihelně byl vyměněn nový hliník u nádraží. V roce 1962 je Polom začleněna pod střediskovou obec Bělotín.

V devadesátých letech začíná podnikat v Polomi v objektech živočišné výroby firma Petro-Diko (výroba hřebíků a zpracování dřeva), která zaměstnává většinu místních lidí, autodoprava Europtrans, soukromá cihelna, soukromý bufet Bojka na nádraží, prodejna smíšeného zboží Jednoty, firma Vesa (prodej paliv). Roku 1992 se obec osamostatnila. V roce 1993 byla dokončena opravakaple. V roce 1995 byl do budovy mateřské školy přesunut obecní úřad, opraven a vymalován kulturní dům a opravena komunikace za tratí.

Děti dojíždějí do Základní školy v Bělotíně, mateřská škola je zde v provozu. V roce 1996 byla zrekonstruována čistička odpadních vod u mateřské školy. Protože je v obci převážní část domů bez pitné vody nebo ji mají závadnou, přistoupila obec v roce 1997 k výstavbě vodovodu. Při červencových povodních toho roku bylo zatopeno 12 domů do výše až jeden metr a hladina dosahovala místy 1,7metru.

V obci, dke dnes žije ceklem 294 lidí, je z ekonomicky aktivního obyvatelstva 40% bez práce. Přímo v místě je nabídka práce minimální, jen několik lidí zaměstnává cihelna.

Obec nemá centrální prostor, komunikace ji rozdělují na několik částí. Mezi silnicí a železnicí je obecní úřad, v jehož budově je knihovna a mateřská škola, stojí tu pohostinství Stopka s kulturním sálem, prodejna smíšeného zboží a jediné sportovní zařízení - travnaté fotbalové hřiště, dále je v tomto prostoru kaple, obytné domy, cihelna. Jižně od železniční trati je obytná a rekreační zástavba, kterou tvoří původní zemědělské usedlosti, novější rodinné domy a bytové domy. v západní části obce jsou rozsáhlé zahrádkářské osady. V severovýchodní části obce je ložisko cihlařské suroviny a dobývací prostor cihelny. V celé obci by měl být letos zaveden vodovod, započato bylo s plynofikací, o jejíž další etapě se jedná. Místním také chybí kanalizace.

V obci vyvíjí činnost Střelecký klub, Sbor dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení Luha.
Adresa: Obec Polom
Polom 52
753 65 Polom
Úřední hodiny: Pondělí a středa 7:00 - 17:00 hod.
GPS: 49° 34' 12.00" N    /    17° 50' 24.00" E
Web: www.obecpolom.cz
IČ: 00850675
DIČ: ---
Účet: 1883026339/0800
© 2007-2017 Mikroregion Hranicko | kontakt | mapa stránek

Admin | Euroteam
Spolufinancováno z prostředků EU